Studium v cizině středoškolačky nadchlo. Naučily se samostatnosti a získaly přátele na celý život

Novinky.cz: Mnoho společného mají dvě studentky původně gymnázií v Olomouci. Především obě nyní studují v zahraničí. Kamila Strnadová, napůl Vietnamka a Mongolka narozená v Česku, na Dollar Academy ve Skotsku, Jana Kvapilová na Sutton Valence School v Anglii. Obdobně studium vnímají, stejně tak zkušenosti, které v rámci něj získávají. Obě také chtějí na vysoké školy. Kamila by ráda studovala v cizině, Jana doma v Česku.

„Svůj vzor jsem našla v rodičích, kteří sami v mladém věku odcestovali z druhého konce světa právě do Česka. Když jsem jako malá pendlovala každé léto mezi Českem a Vietnamem nebo Mongolskem, brala jsem každou zemi jako zbrusu novou a naprosto odlišnou planetu. Tam se probudila má touha po exploraci kultur a míst,“ vysvětlila Novinkám Kamila s tím, že si vždy myslela, že příležitost přestěhovat se do ciziny přijde až s vysokou školou

„Nikdy jsem neměla větší radost, že jsem se mýlila,“ zdůraznila.

Obě dívky se ucházely o dvouleté středoškolské stipendium britské organizace HMC Projects, kterou v České republice podporuje Bakala Foundation. „Na mé škole každým rokem přijímají jednoho HMC stipendistu, který hraje na nějaký smyčcový nástroj. Já hraji už třináctým rokem na housle, proto jsem moc ráda, že jsem byla vybrána právě na školu s kvalitní výukou houslí a velkou nabídkou dalších hudebních aktivit,“ prozradila Jana, která se v Anglii věnuje jen třem předmětům, matematice, biologii a fyzice, a to intenzivně, do hloubky.

„Vyzkoušela jsem si jiný přístup k učení. Důraz je tam místo na memorování kladen spíše na řešení problémů a aplikaci vědomostí v praxi. Je i zajímavé všímat si, jak se liší způsob řešení úloh v různých předmětech v Česku a v Británii,“ pověděla.

Podobně to má Kamila, která stejně jako Jana zahraniční studium zakončí maturitní zkouškou.

„Za tuto školu jsem vděčná, protože mi dává prostor pro růst a možnost vzdělávat se za hranice učebnic. Přechod do britského edukačního systému, kde záleží především na závěrečné zkoušce, mě naučil studovat mnohem efektivněji a pro mě osobně i smysluplněji. Třídy jsou tu o hodně menší, a tak se nám učitelé, kteří jsou neskutečně vstřícní, mohou věnovat individuálně i v hodinách,“ pochvaluje si. Větším přínosem než vzdělání je však pro ni přátelství, co si na škole vybudovala. „I když nás na konci roku rozdělí vysoké školy a mezi námi již nebudou jen zdi našich pokojů, ale hory nebo dokonce i oceán. S rukou na srdci mohu říct, že tohle pouto, které si pár holek vytvořilo při studiu v zahraničí, hory přenáší, a i ten oceán přeplave,“ zdůrazňuje Kamila.

Nadšená je z toho i Jana. „Je úžasné poznávat jiné lidi - nejen z Velké Británie - a obohacující získávat nové poznatky z jiných kultur,“ tvrdí.

A co studentky samy od studia v cizině kromě zdokonalení se v jazykových dovednostech očekávají? „Myslím si, že mi pomůže se dobře připravit na vysokou školu. Jsme vedeni k samostatnosti a zodpovědnosti,“ míní Jana. „Já se v tomto směru celkově držím při zemi, chráním se tak před zklamáním, ale také si tím nechávám oči otevřené na příležitosti, jež bych jako příliš soustředěná na jeden cíl mohla minout. Po dokončeném roce ve Skotsku však mohu potvrdit, že jakákoliv očekávání jsem měla, tak byla s přehledem předčená a rozšířilo mi to obzor a ambice,“ konstatovala Kamila.

Obě si pochvalují i bydlení na kampusu. Všechno se pro ně změnilo. „Bydlení tam je nesmírnou výhodou v tom, že většina mého času je využita efektivně a dělám jen věci, které mě baví a naplňují. Už žádné dojíždění! Můj denní režim je nyní pestřejší, protože ve dne mám mnoho kontrastů. Bydlím s mými nejbližšími kamarádkami, přičemž se navzájem respektujeme a dáváme si prostor se soustředit i na naše individuální učivo, což je ideální balanc,“ popsala Kamila.

Když je toho příliš a potřebuje se odreagovat, stačí jí jen sejít schody do kuchyně či obýváku. „Je to, jako bychom pořádali přespávačku. Po více než roce mě to ještě neomrzelo. Pochybuji, že ten den někdy přijde, kdy nebudu vděčná za mou Španělku, Arménku, Němku a Angličanku,“ míní.

V zahraničí by chtěla studovat i vysokou školu. „Zemi prozatím určenou nemám, ale nejspíše zůstanu v Evropě. Mým snem je medicína nebo biomedicínské vědy. Ve Skotsku se z mé záliby pro biologii stala zvědavost, kterou uhasí až samotné studium na vysoké škole,“ řekla.

Jana by se na univerzitu ráda vrátila do Česka, kde plánuje studovat fyziku. „Určitě bych se však ještě chtěla v rámci studia do zahraničí podívat. A co bude potom? V tomto ohledu u mě ještě není nic jisté, ale momentálně mě nejvíce láká výzkum v některém oboru z fyziky, případně biologie,“ nastínila možné plány.