Obavy o svobodu médií v Polsku, Maďarsku, České republice a na Slovensku rostou

Rada pro redakční nezávislost, podporovaná nadací Bakala Foundation a organizací Reportéři bez hranic provedla nejrozsáhlejší průzkum veřejného mínění o svobodě médií, který kdy proběhl v Polsku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Veřejná prezentace výsledků se uskutečnila ve Varšavě, v redakci polského deníku Gazeta Wyborcza v pondělí 24. dubna. Průzkum přichází v kritické době, kdy Evropská komise dosahuje politického konsensu ohledně nového Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, který se snaží řešit celou řadu problémů, jež se odrážejí v obavách veřejnosti. V Polsku, Česku, na Slovensku a v Maďarsku bylo v období od 6. do 21. března dotazováno 4 023 osob, a to jak prostřednictvím telefonických, tak online rozhovorů, aby bylo zajištěno reprezentativní měření názorů. Studie ukazuje, že na Slovensku a v Polsku výrazně vzrostly obavy o svobodu médií, přičemž v Polsku vyjádřilo obavy 71 % respondentů, což je o 8 % více než v loňském roce. Naprostá většina lidí uznává význam nezávislých médií. Negativní dopady ovlivňování novinářského obsahu ze strany vlastníků sdělovacích prostředků a vlád jsou pro veřejnost stále zřetelnější. V Polsku a Maďarsku je vláda vnímána jako největší hrozba pro svobodu médií. Naopak v České republice a na Slovensku jsou za hlavní hrozbu považováni vlastníci médií a podnikatelské zájmy. Nezávislost na vlastnících nebo obchodních zájmech je vysoce ceněna, přičemž v Polsku její důležitost zdůraznilo 87 % respondentů. Silnou podporu má nezávislost médií na vládě, oddělení médií od politických stran a zajištění pravdivého a věcně správného obsahu. Veřejnost také velmi podporuje transparentnost vlastnictví médií a zveřejňování střetů zájmů mezi vlastníky a sdělovaným obsahem. Z průzkumu vyplývá, že lidé jsou pro to, aby stát posílil právní předpisy na ochranu svobody a nezávislosti médií. Podporují také to, aby Evropská unie ukládala sankce vládám, které zasahují do svobody médií. Panuje široká shoda na tom, že digitální platformy musí dávat přednost důvěryhodným zdrojům před méně důvěryhodnými zdroji zpráv a bránit šíření nenávistných projevů a dezinformací. Rozmanitost sdělovacích prostředků je vnímána jako relativně vyšší v České republice a Polsku, zatímco v Maďarsku je nižší. Dr. Tessa Szyszkowitz, předsedkyně Rady pro redakční nezávislost, uvedla: „V době, kdy Evropská komise usiluje o dosažení celounijního konsensu ohledně potřeby Evropského aktu o svobodě sdělovacích prostředků, tato zjištění ukazují, že veřejnost má před politiky náskok v požadavcích na ochranu novinářských hodnot a nezávislosti.“ Celý přehled výsledků najdete ZDE na stránce mediafreedompoll.com. Kontakt pro média:  Hana Schreibová, Tajemnice Rady pro redakční nezávislost m: +420 737 237 143 hana.schreibova@economia.cz