Mladá generace má naštěstí v otázce rovnosti pohlaví poměrně jasno

Článek Michaely Bakala pro deník Hospodářské noviny u příležitosti vyhlášení ankety TOP ženy Česka byl otištěn 24. března 2023. V originální verzi je k dispozici zde. 

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

jako patronka ankety TOP ženy Česka bych chtěla ze srdce poblahopřát všem oceněným i nominovaným dámám. Naplňuje mě radostí, že se v rámci letošního 18. ročníku opět sešlo tolik jedinečných žen. Za každou z nich stojí unikátní životní příběh, který zahrnuje nejen jejich úspěch, ten obvykle bývá až na konci těžké cesty, ale zejména jejich odvahu, výdrž a odhodlání překonávat překážky, obrovskou dávku empatie, schopnost kompromisu, otevřenost, důvěru i osobní odpovědnost. 23. března si připomínáme smutné výročí, kdy nás navždy opustila jedna z nejvýznamnějších žen světa - Madeleine Albright. Vzpomínku jsme jí proto věnovali i během slavnostního vyhlášení naší ankety. Její práce ovlivnila světové dějiny i celé mezinárodní společenství, její odvážný hlas, pevné postoje a názory nám v tomto rozbouřeném světě moc chybí. Na TOP ženy Česka jsem ji několikrát zvala, bohužel pandemie a její příliš rychlý odchod zavinil, že už nestihla být naším hostem. Věřím, že by se jí včerejší vyhlášení líbilo a odjížděla by spokojená a s nadějí, že tu žijí úspěšné, aktivní a sebevědomé ženy.

Ty odvážné, které se dokázaly prosadit na vedoucích manažerských pozicích, rozjely vlastní byznys nebo společensky prospěšnou aktivitu, dokazují, že se není třeba bát velkých cílů. Jsou tou nejlepší inspirací pro ostatní a jejich úspěchy reálně potvrzují, proč je třeba dál nabourávat stereotypy.

Genderových stereotypů je mezi námi bohužel stále dost. Negativní komentáře často míří na to, na co mají ženy vlohy, co by mohly dělat nebo na jejich vzhled a intelekt. Přestože by se dalo čekat, že ve 21. století už nic podobného nebudeme muset řešit, opak je pravdou. A dva roky s pandemickými opatřeními nás definitivně donutily odhodit růžové brýle. Naplno a ve všech aspektech se odkrylo, jak fungují stereotypy v rodinách, jaké nároky jsou na ženy kladeny, co vše musí vedle své profese zvládat jako matky a partnerky, a jak na tom u nás ve skutečnosti jsme s rovností žen a využíváním jejich potenciálu.

Rovnost žen a mužů je jednou ze základních hodnot moderních demokratických států. Přes pokrok, který Česká republika v posledních desetiletích učinila, jsme v Indexu rovnosti v roce 2021 z 27 zemí EU obsadili 22. místo. Koronakrize tak pomyslně otevřela Pandořinu skříňku s tímto důležitým, a přitom opomíjeným tématem.O anketě, jejím významu, i o tom, proč je o ni každoročně zájem. Poslechněte si Michaelu Bakala v podcastu Hospodářských novin.

Ještě mnohem silněji ovšem do veřejného prostoru zasáhla kandidatura Danuše Nerudové na prezidentský post. Nešlo ani o samotnou kandidaturu, není první ani jediná žena, která se kdy ucházela o prezidentství. Velký skok pro Česko ve vnímání žen v politice znamenal spíše fakt, že měla reálnou šanci a nabourávala zažité stereotypy. Především vedla pozitivní kampaň, zapojila aktivně rodinu a manžela, aktivizovala mladé voliče, a i když do druhého kola nakonec nepostoupila, dokázala, že lze uznat porážku se ctí. Odpracovala velký kus práce a za to jí patří dík.

Bylo by ale naivní domnívat se, že změna společenského klimatu povede k rychlým a viditelným změnám v reálném životě všech žen. První březnový týden zveřejnila společnost PwC žebříček porovnávající rovné postavení žen a mužů na trhu práce v zemích OECD v roce 2023. Česká republika na něm zaujímá až 24. místo z 33 zkoumaných zemí a rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v České republice se nezmenšuje, naopak došlo k jeho dalšímu prohloubení. Ženy u nás vydělávají o 19 % méně než muži, o rok dřív byl rozdíl 16 %. Před dvaceti lety v roce 2000 byl podle tohoto indexu rozdíl v platech 22 %.

To je bohužel smutná statistika, která rozhodně nenaznačuje, že se postavení žen v české společnosti transformuje správným směrem. Nemůžeme zavírat oči ani před tím, že dopady nerovného odměňování se dlouhodobě odrážejí také v kvalitě jejich osobního života, zejména pak v nízké životní úrovni samoživitelek. A co teprve, když si uvědomíme, že v současnosti se na českém pracovním trhu pohybuje přes 70 tisíc ukrajinských žen. O jejich aktuální životní úrovni a pracovních podmínkách víme jen velmi málo.

Dobrou zprávou je, že současná vláda snad má k tomuto tématu blíže než ta předchozí. Zvýšení transparentnosti pravidel a politik v odměňování zakotvené v evropské směrnici má přinést i novela zákoníku práce, kterou chce do sněmovny předložit už letos. Ačkoli se tak pravděpodobně nepodaří odstranit všechny příčiny mzdové nerovnosti, větší transparentnost může v praxi znamenat, že se ženy budou moci proti znevýhodnění lépe bránit nebo případnou diskriminaci napadnout.

Také mladá generace má v otázce rovnosti pohlaví zdá se poměrně jasno. Nedávno jsem četla článek o průzkumu mezi studentkami gymnázií a středních odborných škol v ČR. Výsledky ukazují, že většinově si nemyslí, že by genderové stereotypy mohly nějak negativně ovlivnit jejich šance na studium a kariéru. Možná tedy je dnešní generace stále formována stereotypními představami, rozhodně si je ale nepřipouští.

Čím lepším by se dalo zakončit. Svět kolem nás se mění a rok co rok před nás staví další nové výzvy. Buďme v něm samy/i sebou, mějme dál své sny, své cíle a neztrácejme odvahu bourat stereotypy.

Michaela Bakala, filantropka, patronka projektu TOP ženy ČeskaTOP ženy Česka 2022 – výsledky v jednotlivých kategoriích Manažerka 1. Katarína Kohlmayer – CFO, členka představenstva KKCG 2. Jitka Haubová – členka představenstva a vrchní ředitelka Komerční banky, předsedkyně Mezinárodní obchodní komory v ČR 3. Kateřina Kupková - generální ředitelka a předsedkyně představenstva Lemz Biocel Paskov Podnikatelka 1. Ivana Šachová - majitelka společnosti zaměřené na prodej přikrývek a povlečení Silex (SCANquilt) 2 . Alexandra Kala - majitelka společnosti s prémiovou zubní hygienou Profimed 3. Iva Šťastná - majitelka brněnské investiční skupiny Portiva spravující aktiva v hodnotě přesahující deset miliard korun Veřejná sféra 1. Danuše Nerudová - ekonomka, politička, akademička 2. Martina Benešová_Schäfer - vědkyně 3. Milena Králíčková - rektorka Univerzity Karlovy Hospodářské noviny vyhlašují 25 žen v každé ze tří kategorií. Pořadí je uvedeno u prvních tří, další oceněné najdete zde.