Michaela Bakala pro časopis Heroine: Bez mediální výchovy to nepůjde

Autorský článek Michaely Bakala vznikl ve spolupráci s magazínem HEROINE, kde byl publikován 3. února 2022.  Účelové lži, zohýbaná fakta a poplašné zprávy tu byly od věků, výrazně se ale proměnila rychlost, s jakou se šíří, jejich propracování a vliv. A protože tu s námi dezinformace budou zřejmě i dál, je třeba se na ně pořádně připravit. Během přechodu na online výuku jsem si jako maminka čtyř školáků ověřila, že čas strávený na internetu a sociálních sítích má na děti obrovský vliv. V České republice tráví školáci ve věku 12–14 let 184 minut online každý den a tato doba se s rostoucím věkem dále zvyšuje, 15–16letá mládež surfuje na internetu v průměru už 252 minut. Přitom pouze jedna čtvrtina českých dětí podle průzkumu EU Kids Online 2020 uvádí, že je pro ně ověřování zpráv velmi snadné a jsou si jisté hodnotou získaných informací. Ne že bychom na tom tedy my dospělí byli nějak výrazně lépe... Řešením i nejlepší prevencí je mediální výchova. Mediální gramotnost se stává klíčovou dovedností dneška. Rozvíjet u dětí schopnost kriticky přemýšlet o tom, co vidí, slyší a někteří snad i čtou, by měli rodiče i učitelé. Ne na všech školách je ale mediální výchově věnován dostatečný prostor. Na poli mediálního vzdělávání působí v současnosti v České republice několik organizací. Některé z nich nabízejí školám speciální či na míru šité programy. Problém je, že o nich vědí většinou jen ti, kdo se sami o toto téma aktivně zajímají. S naší nadací jsme se rozhodli podpořit program mediální výchovy Jeden svět na školách (JSNS) Člověka v tísni, který cílí na děti ve věku 11–14 let a počítá i s prací s pedagogy vy­učujícími mediální gramotnost. Ta se dá u dětí v tomto kritickém věku zvyšovat velmi kreativně. JSNS nabízí učitelům inspiraci, prakticky využitelné výukové materiály i možnost dalšího vzdělávání.

Co by se tedy měly děti dozvědět, než se opět usadí k počítači nebo si zalezou s mobilem? A jak jim při­ tom můžeme pomoci my, rodiče? Začněte třeba tím, že si sami nebo společně s dětmi svou mediální gramotnost změříte. Vyzkoušet můžete MQtester, který je k dispozici na webu jsns.cz. Získáte i řadu informací a praktických tipů. Hned v první úrovni testu je pozornost věnována manipulaci prostřednictvím fotomontáží. Videa a fotky patří ve světě internetu k nejpopulárnějšímu obsahu, snad všichni teenageři je sledují, sdílejí nebo sami vytvářejí. Umí ale rozpoznat, zda nedošlo k editaci fotografií a tím k úpravě reality? V mediálním světě se dá manipulovat i dalšími technikami. Velkou roli hrají třeba titulky článků, stejně jako použitá grafika při interpretaci dat. V testu si vyzkoušíte, jestli poznáte fake news, deepfake nebo hoax – dost možná ne, jejich nebezpečí spočívá právě v jejich věrohodnosti. Pro děti je ale důležité už vědomí, že takové podvody existují, a pochopení, kdo a proč je vytváří. Užitečné je také umět rozpoznat falešný účet nebo parodické weby. K mediální gramotnosti patří i schopnost poznat reklamu. Test proto nabízí i konkrétní příklady skry­tých forem reklamy, které cílí na děti na sociálních sítích. Pokud test absolvu­jete s dětmi, což vřele doporučuji, mů­žete si porovnávat odpovědi a během debaty si vyměňovat názory. Totéž platí i pro učitele, test může být podkladem pro slušnou a respektující diskusi ve tří­dě. Mimochodem, už jste se zajímali, kdy nebo v rámci jakého předmětu budou mít vaše děti ve škole zařazeny hodiny mediální výchovy? Jako profesionálka působící v oblasti médií a komunikace již od devadesátých let považuji šíření dezinformací za jeden z nejnaléhavějších problémů, kterým čelí současný svět. Pro příklady nemusí­me chodit daleko. Právě současná pan­demie, s níž už dva roky bojuje celý svět, nám ukazuje obrovskou sílu falešných zpráv, jejich masivní vliv na roztříštěnost názorů a potažmo na rozdělování společnosti. Posuzujme spolehlivost zdrojů, mějme respekt k faktům a vědě, neboť obojí je dnes zpochybňováno a relativizováno. Nenechme se vláčet konspiracemi, strašit obskurními zprávami se skandálními titulky. Veďme děti ke kritickému myšlení a mediální gra­motnosti. Pravdivé informace a jejich transparentnost jsou základem zdravého fungování a prosperity každé demokratické společnosti. Michaela Bakala